Trápení, trápiti: Těmito výrazy překlákládají Kral. více než dvacet různých hebr. slov, z nichž mnohá překládají také jinak [*Soužen,-í a pod.]. Nejčastěji jde o ‘áná a jeho odvozeniny [‘anî; ‘ánî; ‘enût;‘inján; ta‘anît]. ‘áná znamená zaujmouti nízké postavení, býti ponížen; jednati jako s bezprávným; ponížiti; ponížení; ponížený. Tak Izraelci byli trápeni = ponižováni v egyptském otroctví [Gen 15:13; Exod 1:11n ; Exod 3:7 , Exod 3:17; Deut 16:3 ; Deut 26:6n], lidé nešlechetní ponižovali Izraele [2Sam 7:10; Neh 9:9; Ps 44:25; Isa 60:14]. Juda byl trápen a u veliké porobě [Lam 1:3 , Lam 1:7], Agar byla ponižována manželkou Abrahamovou [Gen 16:6], Lában zapřísahá Jákoba, aby neponižoval jeho dcery tím, že by měl vedle nich jiné manželky [Gen 31:50], ale Izrael byl přesvědčen, že Bůh vidí a slyší každého poníženého [*Ponížiti se], utištěného, bezprávného [Gen 16:11 ; Gen 29:32 ; Gen 31:42; 1Sam 1:11; Ps 25:18 ; Ps 31:8], neodvrací se od t-í ztrápeného [Ps 22:25], vyzdvihuje jej z t-í [Ps 107:41 ; Ps 119:153], je ho pamětliv [Ps 132:1], patří na ně [Lam 1:9], ačkoli namnoze sám ponižuje [Isa 64:12; Nah 1:12], i když s těžkým srdcem [Lam 3:33, sr. Job 37:22; Jer 29:11]. Věřící může být nasycen hanbou a ponížením [Job 10:15], může být plně zachvácen dny svého ponížení [Job 30:16], jeho zrak může hynout t-ím [Ps 88:10], jeho duše může rozvažovat své t-í [Lam 3:1 , Lam 3:19], může se mu zdát, že Bůh nechce vědět o ponižování, sebepokořování duše [Isa 58:3], ale nakonec vyznává, že mu bylo dobré pobýti v ponížení [Ps 119:71], protože se v něm naučil znát ustanovení Boží, jež se mu stala potěšením [Ps 119:92]. I Ezdráš, jenž seděl zděšen nad hříchy lidu od rána až do večerní oběti, nakonec vstává od svého t-í, protože ví, na koho se obrátit [Ezra 9:5, sr. Jer 17:17]. Hospodin učiní konec všechněm, kteří si libují v ponižování druhých [Sof 3,19; sr. Exod 23:22]. Hříšník ovšem ze svého t-í nevyjde [Eccl 2:26], sám sebe bolestí trápí [Job 15:20], protože se nedovede trápit, pokořovat a ponižovat před svým Bohem [Dan 10:12].

T-í, o němž mluví SZ, může být velmi rozmanité. Proto se SZ nespokojuje jedním hebr. výrazem. Brzy mluví o následcích nepravosti, těžkostech nebo nezdaru, do nichž se hříšník uvádí [’áven, Pro 22:8. Job 5:6 v překladu Hrozného: »Nezdar z prachu nevzniká, nýbrž člověk plodí bídu«], brzy o lopotě a bídě [hebr. ‘ámál, Job 3:10 ; Job 7:3 (»bědné noci«, Hrozný), Ps 10:7; Pro 31:7], brzy o úzkosti [hebr. sárá, Pro 1:27], sužování [hebr. sárar, Ps 143:12; Amos 5:12], jindy o neštěstí [hebr. havvá, Pro 19:13] nebo ublížení [hebr. ‘eseb = nádenická práce?, Pro 10:22]. Brzy jde o útisk [hebr. lachas, 2Kgs 13:4; Job 36:15], brzy o otrocké nošení břemen, robotu [hebr. siblá, sebálá, Exod 1:11 ; Exod 2:11; sr. 5,4n; 6,6n], jindy o panický strach [hebr. mehûmá, 1Sam 5:9 , 1Sam 5:11] a tíseň [hebr. mesûkáy Sof 1,15], jindy o těžkou nehodu [hebr. ’éd, 2Sam 22:19; Ps 18:19] nebo zlo, špatnost, útrapy [hebr. ra‘, Gen 44:29; Num 11:15; Ps 88:4; Jer 2:27 ; Jer 17:17 ; Jer 29:11 ; Jer 48:16; Abd 13] a marnou snahu [hebr. re‘ût, Eccl 1:14 ; Eccl 2:11 , Eccl 2:26 ; Eccl 4:6 ; Eccl 6:9] Ruth 1:13 mluví o roztrpčení, zahořklosti [hebr. mar]. V Gen 12:17 jde o postižení ranami nebo nemocí právě tak jako v Pro 6:33 [hebr. n-g-‘]. Podobně je tomu v Ps 89:23. Někdy může výraz trápiti znamenat také znásilniti, jako na př. v Judg 20:5, ač je zde užito hebr. 'áná, nebo pronásledovati, jako u Job 19:28, kde je užito hebr. rádaf [= honiti]. V Gen 31:40 jde o výraz ’akal = sžírati, u Judg 14:17 o sloveso sûk = přiváděti do úzkých, naléhati, nutiti a pod. Hirsch překládá Gen 47:13: »Vyčerpána byla země egyptská... hladem«.

Izraelský Zákon zakazoval jakékoli poni- žování (‘áná) vdovy a sirotka [Exod 23:22n].

Výrazy t-í, t-iti jev NZ-ě překládáno osmnáct různých řeckých slov, nejčastěji sloveso basanizein a jeho odvozeniny (basanos, basanismos). Toto sloveso označovalo původně činnost úředníka, který ohněm nebo zkušebním kamenem zkoumal pravost mincí; v přeneseném smyslu se tohoto slovesa a jeho odvozenin užívalo o mučení, jímž museli procházet zvláště otroci, chtělo-li se zjistit, mluví-li pravdu, nebo o nemocích a démonech, mučících člověka [Matt 4:24 ; Matt 8:6]. Při setkání s Ježíšem prožívali démoni mučivé bolesti [Matt 8:29; Mark 5:7; Luke 8:28]. U Luke 16:23 , Luke 16:28 je peklo označeno jako místo muk [sr. Ezek 32:24 , Ezek 32:30, kde LXX užívá téhož řeckého výrazu; dále Matt 25:46, kde se mluví o *věčném trápení, věčném trestu, řecky kolasis. Viz níže!]. Ve 2Pet 2:8 jde o duševní muka, která pociťoval Lot nad bezbožností spoluobyvatel Sodomy. Ve Rev 12:2 označuje toto sloveso porodní bolesti; Rev 11:10 ; Rev 14:10 mluví o eschatologických utrpeních [sr. Rev 9:5]. Také 1John 4:18, kde je užito řeckého slova kolasis = trest, bývá vztahováno na trest posledního soudu [Žilka překládá: »Strach se vztahuje na trest«, Škrabal: »Bázeň je před trestem] v tom smyslu, že očekávání soudu vzbuzuje bázeň. Ale J. Schneider v Kittelově theol. slovníku má za to, že je nutno toto místo překládat: »Strach obsahuje už v sobě trest«, t. j. člověk, jenž žije ve strachu před Bohem, je už touto bázní potrestán. Jeho strach před Bohem je jeho trestem. To by odpovídalo výroku Ježíšovu u John 3:18. Opak strachu je láska. Dokonalá láska k Bohu vypuzuje všechen strach před ním.

Pro t-í, které způsobuje nemoc nebo posedlost, užívá řecký NZ ještě výrazů synechesthai [= býti stižen, na př. horečkou, Luke 4:38], katechesthai [= býti zdržován, postižen, John 5:4], ochleisthai, enochleisthai, [= býti obtěžován, Acts 5:16; Luke 6:18], kakós echein, paschein [= zle se trápit, velmi se trápit, Matt 17:15]. Nemoc bývá označována také výrazem mastix [= důtky, Mark 5:34; Kral. překládají totéž slovo výrazem neduh u Mark 3:10 ; Mark 5:29; nemoc u Luke 7:21]. Mark 5:26 připomíná o ženě, stižené krvotokem, že mnoho vytrpěla (paschein) od mnoha lékařů, kteří se marně pokoušeli o její vyléčení.

Řecké anetazein znamená útrpně vyslýchati [Acts 22:29], t. j. vyslýchati s použitím mučení [Acts 22:24, sr. Heb 11:36]. Podobný význam má i řecké timórein [= trestati, tresty donucovati] ve Acts 22:5 ; Acts 26:11.

Ostatní zmínky o t-í mají více méně vztah k duševnímu stavu člověka. Ti, kteří propadnou Božímu hněvu při posledním soudu, protože páchali zlo, budou stiženi tísní [Kral. trápením] a úzkostí [Rom 2:9]. Téhož výrazu thlipsis užívá Pavel v 1Cor 7:28, kde mluví o »t-í těla« těch, kteří se ožení a dočkají se posledního soudu se všemi jeho doprovodnými zjevy hrůzy, kdy bude mít člověk dost starostí se sebou [sr. Mark 13:17; Luke 21:23]. Pavel by rád věřící uchránil pro tuto dobu rodinných starostí, které připoutávají člověka k pozemským potřebám a tím zvyšují zevnější tíseň [tak překládá Žilka místo kral. »trápení těla«], jež čeká každého v čas konečné zkoušky. Podle Nestlova textu překládají novější překladači 2Cor 1:6 takto: »Ať jsme souženi, [je to] pro vaše povzbuzení a spásu, ať jsme potěšováni, [je to] pro vaši útěchu, která se účinně projevuje ve snášení týchž utrpení [pathémata, Kral. trápení], jež také my trpíme. A máme o vás pevnou naději, protože víme, že, jako jste účastni utrpení (pathémata), tak i útěchy«. Ze souvislosti tohoto místa je patrno, že Pavel svá utrpení spojuje s utrpeními Kristovými [sr. v. 5, kde je tentýž výraz pathémata] a tím s utrpeními celé církve. Tak jako spojuje utrpení všecky věřící navzájem, tak také se jim dostává společná útěcha skrze Krista úměrná utrpení. »Takové spojení v útěše a utrpení s Kristem v něm i navzájem mezi věřícími je nejlepší zárukou vytrvalosti ve víře. Tyto verše podávají článek víry o obcování svatých ve skutečném životě« [Škrabal]. — Řeckého synthryptein [= lámati, rozdírati, změkčiti] je užito ve Acts 21:13: »Proč mi pláčem rozdíráte [rozrýváte] srdce ?«

U Matt 6:34 jsou každodenní starosti o oděv a výživu nazývány t-ím [řecky kakia = zlo, námaha, trampota]. Ježíš varuje učedníky, aby se neznepokojovali starostmi o budoucnost a tak nepřidávali tíže k trampotám jednoho dne — každý den má dost svého trápení. Mají přece zaslíbení, že jim bude všecko potřebné přidáno, soustředí-li se ve svém úsilí na království Boží.